Record 1
Nedůtklivá šlechta i její fenka Alžběta se od rána krášlily. Moc jim to platné nebylo, ale Běta si aspoň vzpomněla, že má ocas a každou minutu jím zkušebně poníženě vrtěla.
Potom to přišlo. (A přitom tu poprvé byli oba!)
Sám Velký, který se měl brzy stát menším - a Menší, který ho rychle přeroste. Oba šediví, leč dočasně menší navenek s hřívou černou.
Pak klika cvakla, a hřadující pipky a kapouni zavřeli zobáky.
Menší natřásl peří a kvák: "Eště Vá s neznám a uš mám Vá srát. U kol je Velký, já si chci hrát…!
Record 2
Hned druhý den svolal radu,
přišlo na ní hodně hadů,
s kravatami, mašličkou,
všichni s malou dušičkou.
Prohlédl je rybím zrakem a stal se zase dravým ptákem. A to v každém významu, ochraňuj Bůh všechny z nás! Bude lízat smetanu, nastane nám trudný čas.
Vrtěl obarvenou lebkou a neustále se divil: "Jak jste to mohli dělat (beze mne)?"
Record 3
Sekretářku
přijal vlídně, ona se však cítí bídně,
„čaj
budeš vařit s konvičkou, uzavřeš ho pokličkou.“
Poklička
je hadřík z látky, těžko bude cesta zpátky,
budou
nová pravidla, v práci jako u jídla.
„Rozpitvám
ti soukromí, zjistím máš-li svědomí,“
nedostatek
charakteru, přínosem je, na mou Věru!
„Jestliže
se osvědčíš, mojí péči ucítíš,
než
však práci uděláš, další v majlu uhlídáš.“
„Že
se ti zdá bez účelu, tohle nesuď, na mou Věru,
Věra
je též jenom jako, účelně dělá jen pako,
ty
si musíš zvyknout, že nesmíš ani pípnout,
materiál
odvedeme, tím ministra oblbneme.“
Ministr
je naivní, o systému málo ví,
předvedem
mu prezentaci, na to my jsme kabrňáci.
On
údivem oněmí, odměnou nás ocení,
já
ti možná také dám, pakovat se (ovšem) musím sám.
Začali
jsme prezentace dělat na běžícím páse. Malý hlavou kýval dopředu a
dozadu a chvílemi ožíval. To tehdy, když zaznamenal slovo, které již dříve
slyšel. Pak zhodnotil kvalitu předvedeného, v závislosti na počtu
rozpoznaných slov. Loď začala nabírat páru....
Record 4
Dál se jezdilo ve smečce do brdského kempu. Saně s novým vůdcem táhli psi ze širokého okolí. V osmičleném spřežení byly i feny. Ty se disciplinovaně zařazovaly a snažily se nepřekážet. Ze samců vynikali zejména dva. Příslušník jižního plemene, lstivý a záludný Oun a východňár Charlie, který si s ním v ničem nezadal. Při tažení Malého však jejich oháňky byly stažené tam, kde měly být. Jakmile Malý písknul, stříhali ušima všichni bez rozdílu.
Jede, jede spřežení,
na saních se veze cháska,
ač je nikdo nehoní,
Malý bičem práská.
Dělá to jen z plezíru,
vysmívá se jejich snaze,
znalostí má pod míru,
nos však v Mléčné dráze.
Pak z ničeho nic vyrostl Hloupý Honza. Byl tady už před tím, ale to jenom pro smích, motal se a neškodil. Teprve Malý z něho udělal křiváka s dosahem. Křivák bez dosahu je nebezpečný jen potenciálně, hloupý křivák s dosahem (vlivem) je neštěstí. Obrneštěstí je hloupý křivák s dosahem a vyprázdněným močovým měchýřem.
Zemská kra se nepohnula, ale smrtelné nebezpečí, které dosud líně dřímalo za sedmerými horami, nás náhle přepadlo a za zubatou hradbou hrozeb vystrkovalo středověkou výzbroj, bez oddechu číhalo za každým trsem spálené trávy, jako tisícihlavý drak zažíhalo a zhášelo plaménky ve svých vyplechovaných chřtánech. Krizové plány střídaly cvičné poplachy. Cvičné poplachy střídaly přepracované krizové plány. Malý neúnavně živil, vytvářel a zdokonaloval paletu možných hrozeb. Mrak blížící se pohromy houstl a vyvolával děs (a zároveň sladké šimrání) Velkého, který si ztupil zobák, ládujíc se otráveným zrním obou již pevně zatopořených na svých pozicích. Při poslechu krákorání těchto ptáků se zemská kra počala virtuálně bortit, osa se vychýlila téměř až k bouřlivé ejakulaci, naštěstí Honza se svou kumpanií předložil záchranný plán, který dokázal rozšifrovat a pochopit právě jen Velký. Aspoň si to myslel.
Kra samozřejmě zůstávala stabilní, to jen katatonický spánek falešného a ubohého dirigenta způsobil, že viděl její tanec, zlomil taktovku, rezignoval na zbytky harmonie, uvolnil stavidla a naplnil potrubí penězovodu. Očekávaný proud však nevytryskl, protože mohutná, vpřed plynoucí se síla narazila na mnohacestný kohout, rozdělující tlak podle potřeb a velikostí vyprázdněných rezervoárů jejich imanentních majitelů. Bylo to jedno, poplach byl stejně planý, nebylo co hasit. Přesto však něco málo vyteklo a zle zaneřádilo staré a spolehlivé armatury.
Že vznikla škoda a systém se zadrhl? Nevadí, hlavně, že velký se udělal a Malý napakoval. Měkkýši ze všech světových stran i hradní potměšilé fenky se změnily v třesoucí ratlíky, čekající jak rab na kůstku od hostiny. Sex žádný, masturbace rozpačitá, orgasmus za sedmi passwordy, nelze jej dosáhnout bez totálního přeládování.
Svět nezměnil, ale česká kotlina zhrubla a zásluhu na tom měl i velký, který se sice ideovým potenciálem smršťoval, ale možností škodit překvapivě nabobtnal. Malost se tak snoubila s velikášstvím, ignorance s arogancí. Zamýšlené cíle se logicky míjely se skutečností v důsledku působení těchto faktorů.
Zatím na menším dvorku se havěť hašteřila v mantinelech drábem determinovaných. Někteří psi při tom dál tajně, ale s všeobecnou známostí planě nakrývali cizí fenky, zatímco jiné čubičky marně toužily po spojení. Defekt charakteru, po vzoru mocných, nadále znamenal cennou devizu. Impotentní tak sice neobcovali, ale o to více se snažili těžit z celkového marasmu. Dynastie upadala, stejně jako její marky a vnitřní distrikty, nicméně malí velikáni i velcí trpaslíci tvrdili opak. Smečka dál jen servilně vibrovala oháňkami, takže nižší šlechta chudla v tom pádě a též na úkor ochrany otroků a spodiny.